pondělí 4. února 2013

Snězles design

Pustil jsem se do práce, protože doufám, že čím více energie budu budoucímu Snězlesu věnovat, tím dříve se zhmotní ve skutečnost. Zatím to vázne, neboť osázení pozemku závisí na mnoha dalších elementech než jsou moje potřeby či nadšení. A tak plánuji a věřím a posílám energii do paralelních realit. 

Na obrázku je vidět pozemek pro budoucí Snězles. Hranatý tvar vlevo uprostřed znázorňuje dům a hnědá kola kolem dokola hranic pozemku jsou plánované stromy, dle odhadovaných velikostí korun. V PS jsem dopsal nečitelné názvy možných stromů, jímž odpovídá daná velikost koruny. Toto plánování je důležité z toho důvodu, abychom se vyvarovali pozdějších sousedských bitek, soudních tahanic, škůdců v propletených korunách stromů do kterých nemůže slunce a vzduch či větve zapíchnuté ve střešní krytině.

Zatím nejsem zcela rozhodnutý, které dva největší stromy mám zvolit. Dlouho jsem byl pro Jedlý kaštan ale ten k sobě potřebuje druhý strom kvůli opylení a takto plýtvat místem nemohu. Dále mě napadl Ořešák, jehož využití je velmi velké ale opět má své "ale" a to v podobě jeho aleopatie jíž omezuje růst rostli pod svojí korunou - také plýtvání místem. Zbývá mi Oskeruše, kterou jsem dostal z jižní Moravy a už mi druhým rokem úspěšně přežívá v kontejneru. Její "ale" spočívá ve velmi dlouhém období do první sklizně. 

Pozemek je mírně svažitý a ze strany od severu k jihu klesá. Na jižní straně pozemku se nachází silnice, poměrně rušná a tady pomalu ale jistě dozrává první jistota, která sice ne plně koresponduje s pravidly ekozahradničení ale plně koresponduje se snížením hluku a prašnosti po celý rok a to je vysazení tůjí po celé jižní délce pozemku. Výhoda je, že tyto tůje odhluční silnici ale nezabrání slunci, prohřát celý pozemek. 

JV část domu společně se stromy na SV straně pozemku vytvoří tzv. sluneční past ve které bude umístěna bylinková skalka a záhony, které tímto budou mít k dispozici maximum tepla a světla dostupného na tomto pozemku. A stejně tak stromy typu broskev, meruňka a zkusil bych i fíkovník. 

Ve svahu jižní části pozemku ještě plánuji sklep. Je to opět jedno z velkých dilemat neboť zatím nevím, zda zvolit vlhký či suchý sklep. Měl by pojmout brambory, jablka (tzn. dvě oddělené místnosti), dýně, lahve vína a kořalky (spíš ale moštu) a jiné výpěstky.  

Ze SV stany domu je vstup, tudíž vjezd do garáže a chodník a také nejméně světla z celého pozemku. Proto, abych neupíral pokojům na této straně světlo, budu volit nejspíše keře a stínomilné byliny. 

Pokud máte nějaký tip, zlepšovák či jiný návrh, sem s ním. Rád ho zvážím a případně zakomponuji.

LF

pátek 16. listopadu 2012

Kvašená zelenina - pickles

Kvasimodo tuší, zelenina ještě nic neví
Takže! Kvašená zelenina. Proč?

1. Využití vypěstovaných přebytků
2. Zvýšení přidané hodnoty zeleniny či ovoce (sic!) (kvašená zelenina čistí organismu, usnadňuje trávení, dodává chybějící vitamíny a minerály - prý díky vzniknuvším enzymům)
3. Je vynikající nejenom jen tak, ale do spousty jídel
4. Je to jednoduchý způsob jak se naučit zpracovávat surové potraviny a dokázat se oprostit od zpracovaných, chemicky "dobarvených" potravin.

A jak na to? Shromážděte zeleninu, kterou jste si vypěstovali, zakoupili, půjčili, dostali atp. Základem je zelí - klasické, čínské, dále kořenová zelenina , cibule, kedlubna, červená řepa, ředkve všeho druhu, vlastně téměř cokoliv.  Teď naposledy jsem zkoušel jablka. Je jedno, co tam dáte, protože nakonec to bude stejně všechno chutnat stejně :).
Prosolená, zmasírovaná pouští vlastní šťávu

Zelí nakrouhejte, cibuli nakrájejte na půlměsíčky, zeleninu nastrouhejte nahrubo. Když máte hromadu nachystanou prosolte ji (20g soli na 1kg zeleniny - sůl používám himalájskou růžovou), přidejte koření dle libosti - dávám půl lžičky mletého kmínu), promíchejte a během míchání pořádně podrťte a promačkejte v rukách. To proto, aby pustila šťávu. Šťávy musí být co nejvíc. Nechejte zavadnout. Půl hodiny.

Teď už jenom hrubě přitlačit ke dnu
Poté zeleninu napěchujte do nádoby. Kameninové, skleněné, porcelánové... Jde o to, aby byla vyšší než širší a zelenina byla pod hladinou vlastní šťávy. Já používám kvašák viz. foto zvaný Kvasimódo zakoupený na http://kosihnizdo.vyrobce.cz/. Aby zelenina držela pod hladinou, je potřeba ji zatížit nějakým hygienickým závažím. Lze použít např. pokličku na hrnec a zatížit ji kamenem v igelitovém sáčku. Voila! Takto zpracovanou zeleninu necháte pár dní na stabilním teple (ne u topení) a čekáte, až se začne linout klasická vůně. Nedočkaví mohou opatrně ochutnávat již 4. 5. den. My zeleninu necháváme cca týden a půl. Pak ji přeskládáme do 0,7l zavařovacích skleniček tak, aby byla ponořená a přemístíme ji do ledničky, kde se kvasný proces chladem zastaví (či zpomalí na minimum).

Zeleninu lze používat jako prostou přílohu, do sendvičů, péct na ní maso atp. Fantazii se meze nekladou. 

pondělí 1. října 2012

Pravidla moštárny

Na začátku stálo osm smutných pytlů plných jablek v rohu obyčejného vesnického dvorku. Byly naplněny odrůdami Sparťan (odborně Spartan), Jonatán (odborně Jonathan), Lamborne (odborně Lord Lambourne) a jednou neznámou odrůdou. Na konci z nich bylo 150l dokonalé, přesladké, očisťující, nenahraditelné tekutiny zvané jablečný mošt... Bez konzervantů, bez přidaného cukru (s přidaným cukrem by se to už nedalo pít) byla stvořena tekutina, která je svou chutí jen těžko nahraditelná.

Jediná nevýhoda je rychlá oxidace a kvašení, které mění mošt na tekutinu pitelnou pouze po řádném a legálním přepálení. To mě ale jako částečného abstinenta až tak nezajímá. Proto se zajímám spíše o možnost, jak mošt ve své nejzářnější podobě uchovat. Je to poměrně jednoduché. Stačí jej zahřát na 75 °C, při této teplotě jej cca 30 minut udržet. Obrat z hladiny šum (pěnu) a ještě horký mošt naplnit do připravených lahví. Ty musejí být perfektně hygienicky čisté. Po kvalitním uzavření lahve šokově schladíme, nejlépe vložením do vany se studenou vodou. Takto mošt vydrží až několik měsíců ve své původní, dokonalé podobě...


Když toto
Proženete tímto
A pomazlíte v tomto
Dostanete toto
(Toť základní pravidla moštárny)


pondělí 24. září 2012

Risotto con melanzane (krémové rizoto s lilkem)

http://www.buttalapasta.it/foto/risotto-alle-melanzane_2823.html
Kamarád mě tak trochu popíchnul, že bych tento recept neměl nechávat v šuplíku. Uznávám, že je vynikající a když se dodrží všechny postupy a přísady, jde o nejlepší rizoto, co jsem kdy jedl a patří i mezi má top 3 nejoblíbenější jídla (co zvládnu uvařit sám). Fotografie není má (zatím...) Takže voilà: 


Ingredience: 
Množství bude pouze odhadované. Budeme vařit 2 porce.
Střední cibuli, dvě deci bílého vína, střední lilek, dvě větší rajčata nebo polovinu rajčat v plechovce (důležité – pohlídej, aby rajčata měla chuť, jako ostatně všechny ingredience), 250g rýže arborio (rýže s vyšším obsahem škrobu), 1l zeleninového vývaru, pravé máslo, parmezán nebo grana padano (příliš nedoporučuji Gran moravia – ten chutná víc jako eidam než parmezán), olivový olej extra virgin, sůl.

Příprava:
Lilek nakrájej na středně velké kostky, prosol a nechej odležet až pustí vodu. cca 20-30min.
poté ho osmaž na kapce oleje, on trochu zvadne, zhnědne a ztratí tvar, trochu tvář ne však důstojnost.

Pokud nebudeš mít rajčata v plechovce, tak zalej 2ks větších rajčat vařící vodou a nechej je chvilku tak. Poté z nich oloupej slupku a nakrájej je na jemno.

Připrav si zeleninový vývar. Asi z kostky (používáme Würzl z drogerie dm), tak cca 1litr.

Nastrouhej parmezán nebo granu - odhadem 50-100g

Cibuli na jemno nechej zpěnit na olivovém oleji v hrnci.
Až začne vonět přisypej arborio a za neustálého míchání ji trochu opraž, bude to takové suché, bude se to chtít připálit ale musíš to uhlídat... 
Přilej dvě deci bílého vína a nechej vyvařit, pořád míchej.
Přidej najemno nakrájená rajčata, pořád míchej. 
Až to zhoustne přilej vývar a pořád míchej... sporák je potřeba ztlumit, neměj ho naplno.
Takto pořád pořád dokola... přilít vývar, míchat, jakmile zhoustne, zase přilít vývar... dokud rýže není hotová... neměla by mít uvnitř tvrdé jádro. Rizoto by nemělo být moc husté a hutné, mělo by mít řidší konzistenci. Když ho nabereš naběračkou na talíř, tak by mělo jakž takž držet tvar. Když talířem zatřeseš tak by se mělo rozlít.

Jakmile je rýže ok a hustota taky, přidej osmažený lilek, promíchej, aby se prohřál a odstav ze sporáku. 

Přidej hrudku másla - pravého, ne žádný margarín, a přisyp parmezán.

Promíchej a nechej uležet. Za pět minut naber na talíř, zastrouhej parmezánem a voilà... Arborio risotto con melanzane.

středa 5. září 2012

Vypěstuj si vlastní jedlé houby

Starší článek z Probuzení ale pro mě velmi objevný, hodnotný a hlavně přínosný. Vypěstovat si vlastní houby, to je jako podojit vlastní krávu, nebo stočit vlastní med. Jde o magický okamžik, který posunuje úvahy o smyslu života do dalších úrovní. 
Pokud vám bude chybět odkaz nebo obrázek, mrkněte na původní verzi.
Upozorňuji, že úvod článku je revolucionářský a trošku rozlícený... :D LF. 


Situace v naší společnosti se dostala už do tak absurdní úrovně, že se nemůžeme spoléhat na to, že někdo (politici, nadnárodní společnosti, banky, Big Pharma, systém jako takový) chce naše dobro. Že někdo chce, abychom byli zdraví a spokojení. Protože by na nás pak nemohl vydělat peníze. Je to naopak. Měli bychom být nemocní, naštvaní, vystresovaní, pasivní, zadlužení, odkázaní na cizí „pomoc“. Jen tak lze na nás vydělat co nejvíc peněz. Proto odmítám být součástí tohoto chorého kolotoče. Odmítám pasivně konzumovat to, o čem někdo, pro nějž je hlavní priorita zisk, tvrdí, že je pro mě dobré. Odmítám akceptovat všechny nestydaté lži z reklam a médií. NIKDO ve skutečnosti nechce, abych byl šťastný, zdravý, nezávislý a spokojený. Šťastný, zdravý, nezávislý a spokojený člověk nepotřebuje kupovat léky, nepotřebuje nakupovat v hypermarketech, nepotřebuje platit daně, nepotřebuje si půjčovat peníze. Proto přebírám zodpovědnost za vlastní život a podnikám kroky, které mě na této závislosti zbaví. Je to dlouhá a náročná cesta ale když nezačnu s malým a na první pohled nepodstatným prvním krůčkem, tak nezačnu nikdy. Vytahuji malý kamínek z hromady dalších kroků směrem ke zdraví, spokojenosti, soběstačnosti a tudíž nezávislosti a věřím, že lavina je před utrhnutím.   
Tímto příspěvkem začínám se seriálem Samoživitel Soběstačnost. Potřebuji se vrátit zpátky k přírodě, potřebuji se věnovat možnostem a nápadům směřujícím k naprosté potravinové a posléze energetické nezávislosti. Jistě, nezačnu hned pěstovat obilí a kopat vlastní studnu, ale postupně budu odkrývat možné cesty vedoucí k čím dál větší nezávislosti na stávajícím nedobrém systému. Rád budu prosekávat cestu. A rád vám o ní budu vyprávět. Lencher Falprea


Skvělá Shiitake
Vypěstujte si vlastní houby, sklízet můžete za pár týdnů
Nemusíte čekat, až porostou. Žampiony, ucho Jidášovo nebo penízkovku si snadno vypěstujete i doma ve sklepě. A dršťkovou polévku z hlívy si pak můžete připravit kdykoliv.
Houby lze ve sklepě pěstovat celoročně, od jara do podzimu je ale můžete přesunout ven. Mezi druhy vhodné k pěstování a konzumaci patří penízovka sametonohá, ucho Jidášovo, opeňka měnlivá, houževnatec jedlý (zvaný šii-také) a různé druhy hlívy. Kromě těchto dřevokazných hub si můžete vypěstovat i vlastní žampiony.

Sadba
Než začnete, sežeňte si sadbu - zrnitou nebo kolíčky. Zrnitá sadba je univerzální pro všechny houby. Kolíčky se prodávají obvykle v sadě po dvanácti kusech, přidávají se do vyvrtaných děr ve dřevě a zatmelují se silikonem nebo dřevařským tmelem. Sadbu koupíte v hobbymarketech nebo v internetových obchodech (viz níže).

Metoda šoku
Pěstování hub vyžaduje optimální teplotu. Nejprve musí podhoubí prorůst celým substrátem, k tomu je potřeba vysoká teplota 24 až 29 stupňů Celsia. Když podhoubí proroste substrátem, je čas na teplotní šok. Ten probudí houby a vytvoří se plodnice. Substrát tedy přemístěte do chladnějšího prostředí, kde se teplota pohybuje okolo 14 stupňů. Ideální podmínky pro tvorbu podhoubí (mycelia) najdete v kotelně nebo ve skleníku, podmínky ve sklepě zase substrát zchladí.

Pěstování na dřevě
K pěstování hub se často používají špalíky dřeva. Hodí se olše nebo habr, naopak jehličnany se nedoporučují vůbec. Za teplého období můžete využít i pařez. Pilou nebo vrtačkou připravíte podle návodu na obalu sadby díry, do kterých sadbu naočkujete. Pěstování ve dřevě ale trvá déle než v substrátu a nehodí se pro všechny druhy hub (např. hlíva máčková na dřevě špatně roste). Další alternativou jsou palety ze slámy, návod na pěstování hub najdete zde.


Hlíva ústřičná
Pěstování na substrátu
Pro rychlé a kvalitní pěstování si pořiďte speciální lisovaný substrát zabalený v igelitu. Používají ho např. restaurace, které si pěstují houby výhradně pro vlastní potřebu. Dají se tak vypěstovat žampióny nebo hlívy. Hlívy ale potřebují substrát obalený neprůhledným igelitem!

Vyberte speciální substrát určený právě pro konkrétní druh houby, který chcete pěstovat. Zajistěte teplotu mezi 20 a 25 stupni Celsia, tak proroste podhoubí celým substrátem za dva týdny. Teplota substrátu by neměla přesáhnout 29 stupňů, protože by se mohly v substrátu tvořit plísně. Při nižší teplotě se prorůstání naopak zpomalí.

Až podloubí proroste celým substrátem (což poznáte podle bílošedého povlaku na zemině a typické vůně), přemístěte ho do chladnějšího prostředí, odstřihněte vršek igelitu a pokryjte ho rašelinou. Ta obvykle bývá součástí sady pro domácí pěstování. Zalévejte tak, aby byl substrát stále vlhký, nikoliv přemokřený. Při správném pěstování můžete sklízet za 1-2 měsíce.

V nabídce jsou substráty od 1 do 15 kg - záleží na množství hub, které chcete pěstovat. Cena pochopitelně závisí na hmotnosti substrátu, pohybuje se od 100 do 500 Kč. Nakupovat můžete v obchodě Samyco či Agri




Shiitake
Pěstování hub doma i na zahradě
Jak úspěšně pěstovat oblíbené houby v domácích podmínkách a nebo na zahradě? Přečtěte si více o pěstování hlívy ústřičné, žampiónů zahradních či hub zvaných Shii-take.

Hlíva ústřičná se nejlépe pěstuje v domácích podmínkách
Hlíva ústřičná je velmi chutná a také oblíbená houba, kterou můžeme snadno pěstovat v domácích podmínkách, postačí si pouze předem zakoupit vhodnou sadbu této houby.
Substrát s hlívou v původním obalu umístěte do prostoru s vlhkostí cca 85% a teplotou kolem 10 až 18°C, houba také potřebuje pro svůj růst rozptýlené světlo. Vyvíjecí se plodnice je vhodné rosit několikrát denně odstátou vodou pokojové teploty.
Hlívu ústřičnou sklízíme těsně před tím, než začne vypouštět výtrusy (střední kloboučky v trsu plodnic začnou narovnávat podvinuté okraje do roviny).

Žampión zahradní a jeho pěstování
Další oblíbenou houbou, kterou můžete snadno pěstovat, je žampión zahradní. Ten se dá také zakoupit již v předem připraveném substrátu se sadbou (žampióny se prodávají v lisovaných kostkách).
Substrát s žampióny umístěte v původním obalu do prostoru s vlhkostí cca 85% a teplotou kolem 20 až 24°C. Jakmile jsou vidět bílošedé skvrny na povrchu substrátu, odřízneme z krycí fólie vrchní část a substrát do hloubky 2 cm opatrně nakypříme, uhladíme a zasypeme krycí zeminou.
Počkáme, dokud podhoubí neproroste ze 2/3 povrch substrátu, poté houby přeneseme do chladnější místnosti s teplotou okolo 14 až 18 °C. Poté už jen počkáme na úrodu. Žampióny plodí cca v pěti až šesti vlnách v týdenních intervalech. Houby ze substrátu vykrucujeme, neodřezáváme.
Druhy žampiónů
Žampión bílý (agaricus hortensis)
Žampión hnědý (agaricus brunescens)
Žampión mandlový (agaricus brasiliensis)

Shii-take
Velmi zajímavou houbou, nasládlé až česnekové chuti, je Shii-také. Sadba této houby se dá zakoupit v takzvaných blocích, které je vhodné umístit do prostoru s vlhkostí cca 85% a teplotou kolem 10 až 18°C.
Sklizeň této houby provádíme v době (cca 1 týden po uložení), kdy se klobouk rozvine a na jeho spodní straně jsou vidět lamely. Plodnice je nutné odřezávat či stříhat těsně u bloku, aby se zamezilo hnilobě houbových ostatků.




Fotodokument o pěstování Shiitake v domácích podmínkách

Kde koupit substrát?

Škola pěstování hub

První letošní Hokkaidó

I když bude letošní úroda trochu za očekáváním tak i přesto jsem velmi vděčný. Snažím se postupně, každý rok, vysledovat nejpříhodnější podmínky pro Hokkaidó jako je množství slunce, složení kompostu, zastínění, množství zálivky, vzdálenost mezi sazenicemi atp. 

I přesto, že jsem letos zasadil nejvíce sazeniček, tak výnos z nich nebyl takový jaký jsem očekával. Tudíž pro vás ostatní pěstitele. Není vždy výhra co nejvíce sazenic na jednom záhonu! A také nespěchejte se sklizní. Dýním, které chcete uzmout udělejte dostatečný prostor, aby k nim mohlo co nejvíc slunce. Čím oranžovější dýně tím sladší a čím sladší tím víc jí sníte syrové už během příprav v kuchyni. ;) LF. 

Netřeba dodávat, že dýně na fotce jsou výsledkem invazivního zahrádkaření.

Výsledky invazivního zahrádkaření

Fotka je teda z konce července ale musí zde být, neboť úspěch je to velký. Na počátku (rozuměj jaře) bylo pouze několik sáčků semínek. Poté následovalo jemné přemlouvání, lehký nátlak, uvolnění malého kousku půdy na cizí zahradě, invaze, rozhození semínek, zapravení do půdy a návrat po několika týdnech. Nutno dodat, že záhonek byl dobře zavlažován ochotným majitelem pozemku. Výsledek? 

Baby mrkve, baby červená cibule (baby z toho důvodu, že nikdo nejednotil včas a k jednocení došlo až příliš pozdě, kdy se vyjednocené rostliny daly rovnou konzumovat), boby (vynikající vařené v zeleninových polévkách nebo ve směsi pečené zeleniny (na velké kusy lilek, rajče, hokkaido, cibule, brambor, paprika, boby, cuketa, několik snítek rozmarýnu a tymiánu, zakapat olivovým olejem a nechat péct v troubě. Brambory a cibuli dát péct dřív, potřebují delší čas) a spousta rostlin mangoldu, který je vynikající v úpravě ála špenát jako příloha k jakémukoliv jídlu - k rybě obzvlášť. Ještě budeme zkoušet zapečený spolu s polentou. 

Žádná práce a bohaté výsledky. To je invazivní zahrádkaření. ;) LF.