Třídění biologického odpadu a jeho kompostování je nenáročné a jednoduché. Stačí mít jen vhodný kompostér a vědět jak na to. Vyrobte si doma přírodní kvalitní hnojivo a ulehčete svému koši od odpadu.
Chcete začít třídit bioodpad a nevíte jak a co s ním? Poradíme vám, jak založit kompost. Že nemáte zahradu? Kompostovat se dá i v bytě.
Důvodů k třídění biologického odpadu je hned několik. Snížíte až o čtyřicet procent množství směsného odpadu v domácnosti, zbavíte se zápachu v odpadkovém koši, vyrobíte si kvalitní hnojivo pro vlastní potřebu a navíc vracíte do půdy to, co z ní berete a co jít tedy chybí.
„Přímo na kompostu můžete pěstovat zeleninu!“
Třídit biologický odpad a následně jej kompostovat dnes mohou všechny domácnosti, od rodinných domků až po panelové byty. Existuje mnoho kompostovacích pomůcek – například kompostovacích sáčků, přes koše až po kompostéry. Prodávají se převážně v e-shopech, ale dají se také vyrobit doma podle různých návodů na internetu.
Bioodpad musíme v kuchyni správně ukládat
Biologický odpad oddělujeme od ostatního odpadu. S každou slupkou však nechodíme na kompost, měli bychom tedy v kuchyni po ruce mít nějakou nádobu, kde budeme biologický odpad odkládat. Ideálně vybíráme nádoby, které větrají a odpad může schnout. Díky tomu nehnije a nezapáchá.
Odpad můžeme v kuchyni odkládat do plastového kyblíku nebo závěsného koše s víkem, nerezové nebo plastové misky, keramické nádoby nebo v kombinaci s kompostovatelnými pytlíky do děrovaného koše na papír.
Podle čeho vybíráme nádobu na bioodpad
Zvažujeme, kolik odpadu asi vyprodukujeme, jak často jej budeme vynášet do kompostéru a jak velká by tedy nádoba měla být. Průměrná čtyřčlenná rodina vytvoří týdně asi deset litrů odpadu, v létě možná o něco víc a v zimě naopak méně.
Měli bychom také myslet na to, jak těžkou nádobu vybrat. Záleží na tom, jak daleko budeme mít kompostér. Zda budeme s nádobou chodit přes celou zahradu nebo jen do předsíně. Například krásná keramická nádoba může být poměrně těžká.
Pokud budeme vynášet odpad často, nepotřebujeme víko, ale pokud třeba jen jednou týdně, je praktičtější kvůli vinným muškám mít nádobu raději s víkem. Poklop by měl jít snadno otevřít.
Nádobu je potřeba pravidelně vyplachovat, měla by tedy mít hladký povrch, aby vevnitř nezůstávala v nerovnostech neumytelná špína a měla by se vejít do dřezu, kde ji budeme vyplachovat.
Pro větší pohodlí můžeme do nádoby vkládat speciální kompostovatelné sáčky, které hodíme do kompostu či do kompostéru i s bioodpadem. Rovněž na trhu existují speciální odvětrávané košíky a držáky na kompostovatelné sáčky. Je na každém, kolik chce do nádoby investovat. Jestli chce vůbec něco kupovat nebo použít to, co už doma má.
Co všechno se dá kompostovat
Zahradní bioodpad vhodný ke kompostování | Domácí biodpodad vhodný ke kompostování | Odpad nevhodný ke kompostování |
posekaná tráva | zbytky a slupky ovoce a zeleniny | kosti, odřezky masa, kůže |
listí a větve | lógr z kávy a čajové lístky | oleje a tuky |
plevel | skořápky z vajíček | popel z uhlí a cigaret |
piliny, hobliny, kůra | skořápky z oříšků | prachové sáčky z vysavače |
zbytky ovoce a zeleniny | zvadlé květiny a hlína z květináčů | trus masožravců |
popel ze dřeva a dřevěných briket | zbytky brambor, rýže, těstovin, knedlíků | rostliny napadené chorobami |
trus býložravců | podestýlka býložravých mazlíčků | materiály se zbytky barev a laků |
peří, chlupy, vlasy | papírové ubrousky, kapesníky a lepenka | kameny |
Jak udělat z bioodpadu kompost
Kdo bydlí v rodinném domku se zahradou, najde někde v rohu zahrady skryté místo, kde si může založit kompost, do kterého pak sype jak odpad z domácnosti, tak odpad zahradní. Šikovní zahradníci si jednoduchý kompostér vyrobí sami z přebytečných latí, ale i na trhu je spoustu různých plastových či dřevěných kompostérů. Existují i otočné kompostéry, ve kterých lze kompost snadno promíchávat nebo zateplené kompostéry, ve kterých je stabilní teplota a kompostují celoročně.
Skladba materiálu ke kompostování by měla být pestrá. Na dno kompostu patří hrubší materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Ale i ve vyšších vrstvách by se měly objevit nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpka či hobliny.
Materiál bychom měli dobře promíchávat: vlhké se suchým, porézní s hutným materiálem, ale také uhlíkaté s dusíkatým. Čím je materiál starší, tmavší a dřevnatější, o to víc obsahuje uhlíku. Čím je čerstvější, šťavnatější a zelenější, tím obsahuje více dusíku. K rychlejšímu nastartování tlení můžeme přimíchat zralý kompost, rovněž přimíchání zeminy do kompostu zvyšuje kvalitu humusu.
Jak má správný kompost vypadat
Neměl by být přehnaně mokrý. Jakmile vezmeme trochu do ruky a zmáčkneme, neměla by z něj téct voda, ale zároveň by materiál měl držet pohromadě. Rozpadající se kompost vlhčíme vodou, příliš vlhký zase proložíme sušším materiálem.
Kompost potřebuje vzduch a vlivem tlení si sedá a přísun vzduchu se snižuje, je tedy dobré hromadu jednou za měsíc či dva promíchat. Kompost vznikne asi za dva až šest měsíců. Hodně zralý kompost za rok.
Můžeme si do něj zasadit dýně, tykve, cukety či okurky. Do kompostu uděláme jamky, které vyplníme zeminou, aby měl rostliny kam zakořenit. Listy rostlin pak kompost chrání před sluncem a lépe pak drží správnou vlhkost.
V bytě můžeme rovnou kompostovat
Kdo bydlí v bytě a nemá zahradu, kam by si umístil kompostér, může kompostovat rovnou doma ve vermikompostéru. Tento systém využívá schopnosti žížal přeměňovat rostlinné zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo – vermikompost. Materiál se nemusí přehazovat, žížaly si jej zpracují samy. Vejde se na chodbu, na balkón, do garáže, dílny nebo kuchyně. Důležité je vždy zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 stupňů.
Lze jej snadno sehnat přes různé e-shopy, ale ti šikovnější si jej mohou sami vyrobit podle na internetu dostupných návodů. Žížaly můžete nasbírat, ale také se dají na začátku koupit a pak se už množí samy. Pokud ovšem odjíždíte na více než tři týdny, je potřeba žížalám zajistit přísun potravy.
Co dělat s hotovým kompostem
Vermikompost se dá použít k hnojení pokojových rostlin a nemusíte kupovat drahá hnojiva, ale můžete ho také vysypat na trávník před domem nebo darovat. Kompostem ze zahrady hnojíme zeleninové a květinové záhony, ovocné stromy, okrasné keře, zemědělské plodiny a trávníky. Vyzrálý kompost zapracujeme hráběmi do půdy v asi jeden až dva centimetry tlusté vrstvě.
Méně zralý kompost použijeme jako nástýlku, která brání růstu plevele a zapravíme ji do půdy až po dozrání. Nezkompostované zbytky můžeme zahrabat do půdy, zpracují je žížaly.
Kompostování samo o sobě je časově velmi nenáročné a kompostovat se dá přímo v domácnosti nebo na zahradě. Dá se koupit velké množství různých moderních kompostérů a na internetu jsou k dispozici různé návody na jejich výrobu. Díky kompostování vracíme půdě živiny a zároveň sami recyklujeme odpad.
Jolana Boháčková
Žádné komentáře:
Okomentovat