úterý 26. května 2015

Vrah je zahradník

Ne, nikdy jsem si nedělal příliš romantické iluze. Nikdy jsem si nemyslel, že čeští zahradníci čtou stejné články jako já. Nedělal jsem si plané naděje, že každý, kdo má zahradu, chce zároveň pěstovat svou vlastní potravu. Ale tak nějak jsem předpokládal, že zahradníci mají k přírodě blízko. Proto dělají, co dělají. Zřejmě jsem se ale stal obětí celkového dojmu z jednostranně zaměřených permakulturních, přírodomilovných článků.

Realita, jíž jsem byl svědkem, mě ale tvrdě přišpendlila na mantinel omezeného a nepružného vnímání zahradnické reality. Dva dny jsem rozdýchával zkušenost, která mi otevřela oči. Nešokovala mě ani tak zkušenost sama, nýbrž následné uvědomění, jak to vlastně funguje. Jak je současná zahradnická obec komerční, bez absolutního zájmu o dlouhodobou udržitelnost, o přírodu samotnou, o živočichy v přírodě přítomné apod. Ale rovnou k věci. Srdce si vyliju později, ať víte, o čem je řeč.

Snězles pozemek(ne blog) je momentálně ve fázi probouzející se pouště. Bagr srovnal svah do dvou teras o rozloze cca 1500m2. Půda je promíchaná ornice s červenicí, bohužel částečně uježděná multikárou se štěrkem. Aktuálně se objevují první pionýrské byliny/rostliny jako smetánka, svlačec, bodláky, pýr, přeslička apod. Protože je půda obnažená a uježděná, chtěl jsem ji původně zpracovat rotavátorem a poté vyset kvetoucí louku. Poptal jsem několik zahradnictví z nichž jeden pán (zahradník) se uvolil k osobní návštěvě. Ihned po příjezdu prohlásil: „Tak tady to nejdřív musíme ošetřit Roundupem.“ Rezolutně jsem to odmítl s tím, že mně v trávě pampelišky nevadí, a nechápu, proč by měly.  A že celoplošné postříkání Roundupem promění už tak vystresovanou půdu na totální mrtvou poušť. Načež pán odvětil, že nemusím mít strach, že v současné době disponují nějakým bio Roundupem, který je vlastně v pořádku. Úplně mi došla slovní zásoba a pocítil jsem potřebu zhluboka dýchat. Naše jednání tím skončilo a mluvil už jenom pán ale také zajímavě. Nabídl mi např. trávník na klíč za kč 35,-- za m2, což v mém případě by znamenalo cca 50.000,- za angličana jako ve Wimbledonu.

Pán odjel bez zakázky a já si s hrůzou uvědomil, že jsem se právě setkal se zástupcem velmi zvrhlého odvětví, které se naoko jeví jako ekologické avšak je pouze ekonomické. A není se všemu divit, protože aktuální poptávka je daná. Většina vlastníků pozemků kolem nemovitosti chce okrasnou, bezpracnou zahradu s nějakým tím trávníkem na pořádnou grilovačku, bazén a lehátko. Když ale budeme trochu přemýšlet, tak i taková potravinová zahrada může být okrasná a pracná pouze při zakládání. Trávu budeme sekat tam i tam. Hnojit musíme i naši smaragdovou poušť avšak v případě přírodní zahrady nemusíme pro hnojivo do obchodu. Stačí si zajít ke kompostu nebo ke kbelíku se zkvašenými kopřivami.
Kde se ale vzal ten pokřivený vzor typu anglo-amerického. Kosodřeviny, vřesy, jehličnany a onen smaragdový, nízce střižený anglický trávník, který se hodí do odlišného podnebí, než je to naše, to tedy netuším. Ty, kdo víš, napiš. A kde není trávník, tam musí být mulč z kůry, dřevěné štěpky nebo štěrku. V trávníku se nesmí vyskytovat žádný plevel typu smetánka, sedmikráska, jetel nebo nedejbože mech. Trávník musí být bezpohlavní.

Nemyslím si, že by všichni současní  a budoucí vlastníci anglo-amerických zahrad byli nějací zvrhlíci nebo ignoranti. Spíše prstem mířím na zahradníky, kteří taková zvěrstva budují. Neznám jejich argumenty ale tuším, že ten hlavní bude, že to lidi takto chtějí. Jenomže v tom je právě kámen úrazu. Nepřemýšlíme, nevciťujeme se, nehloubáme, nebádáme, nejsme přítomní – pouze konzumujeme. Tím se dostáváme k jádru naší společnosti, kde hlavní motivací pro většinu činností jsou peníze. Ano, pokud pracuji proto, abych vydělal peníze, tak udělám, co zákazník chce a ještě mu natluču do hlavy pár klínů, abych na tom vydělal co nejvíc (viz. roundup výše).
Nezajímá mě dopad na lokální ekosystém, nezajímá mě, že se vaše děti po hře na trávníku osypou, je mi jedno, že pod luxusním kobercem leží mrtvá zem bez života. Trávníček neroste? Kupte si hnojivo, za týden bude v akci. Roste vám v trávníku něco jiného než trávník? Bio Roundup – je přátelský k přírodě…

Víte, když to tady tak popisuji, tak je mi z toho docela zle. Realita je zvrácená a zahradníci by měli zastupovat a hájit přírodu. Měli by vzdělávat a ne jenom vydělávat. Po nás potopa. A poušť.
V současnosti jsou naše zahrady pouze zahrazenými místy, kde je to naše.. Ze zahradnictví se stal byznys a myslím, že trend bude ještě posilovat, neboť touha člověka po návratu k přírodě je čím dál silnější. Vnímám, že lidé podvědomě tíhnou k přírodě více než před deseti dvaceti lety. Avšak nedají na svoje vnitřní pocity. Podívají se k sousedovi přes plot, krásná upravená zahrada se jim líbí. Pravidelné hučení sekaček patří ke koloritu našeho návratu k přírodě. A tak se rozhodnou pro to samé. Zahradník vyhoví.

Mám vizi. Vlastní zkušenosti mě naučily, že nejlepším způsobem jak nepřímo ovlivnit své okolí, je jít příkladem. A tak má vize spočívá v založení bujné zahrady plné jedlých keřů a stromu, kde trávník prorůstají kopce mateřídoušky a sedmikrásky se perou o místo s pampeliškami. Mým cílem je zahrada, o kterou se nebudu muset starat, když nebudu chtít, ale já vím, že budu. Zahrada, kde od června do prvních mrazů bude co konzumovat. Zahrada, která dá více jídla, než bude naše rodina schopná zkonzumovat. Zahrada, kde plot bude plnit nejen funkci ochrannou či vymezující, nýbrž i funkci potravinotvornou a okulibou.
A vím, že to je cesta, která nabídne alternativu k současné módě zelených pouští a zelených zdí. Jsem přesvědčen, že si poté majitelé okolních zahrad uvědomí, co vlastně od zahrady chtějí. Touto cestou jedna zahrada (jeden člověk) dokáže změnit mikroklima a biodiverzitu v celé oblasti čítající hektary. Netřeba bojovat, netřeba přesvědčovat a dávat své názory všanc. Stačí měnit myšlenky na činy. Stačí tvořit.

MéR

sobota 14. února 2015

Jedlá zahrádka v Anglii

Chvílemi nepochopitelné (slepice v kompostu, dýně a cukety na výnos sklízené v baby verzi), chvílemi naivní, přesto ale inspirující a příjemné...

Ploskořez - univerzální pomocník na zahradu

Mám v plánu jej zařadit ke své rakouské kose. Nechám se překvapit, jestli je to taková pecka, jak se ozývá ze zahrad, kde poloskořez plní své úkoly. Těším se, jsem zvědavý. Dám vám vědět. Na jaře. Už brzy... MéR

Ploskořez je vynález, který nahradí pluh, kosu i motyčku dohromady
vynálezce Fokin vymyslel pomůcku pro zahrádkáře, která zcela popírá tradiční způsoby obdělávání půdy. Místo klasické orby se počítá jen s kypřením, odmítá se převracení půdy.
Na podzim zorat, na jaře znovu, zvláčet a můžete sázet, tak zní recept úspěšných zahradníků. Vladimír Vladimírovič Fokin náhodou přišel na jiný recept. "Půda se nám mstí za to, že ji obracíme. Zjistil jsem to sám, když jsem jednou nesehnal na podzim traktor, takže rozhozený hnůj zůstal na poli přes zimu bez zaorání. A když jsme celá rodina na jaře vytáhli rýče, zjistili jsme, že půda je načechraná jako peříčko. Mohly za to žížaly," vysvětluje.
A tak přišel s otázkou: Neděláme to vlastně po generace špatně? Tím, že půdu obracíme, vlastně ničíme celý ten mikrosvět v půdě. On se sice časem díky hnojení vzpamatuje, ale dává to půdě zabrat. Nebylo by tedy jednodušší nechat všechny ty žížaly, brouky a další organismy na pokoji a půdu místo orání jen kypřit? Nechal si patentovat jednoduchý víceúčelový nástroj, říká se mu ploskořez, se kterým se podle jeho slov může posekat tráva, strhnout drny, čechrat, prostě vše až po odstranění plevele.
Vypadá jako hák s nabroušeným ostřím na násadě. Naplocho se podškrábne plevel, kolmým tahem nahrazuje motyčku, a když s ním budete pracovat jako s golfovou holí, posekáte vysoké plevely nebo trávu. Podívejte se na video, tam to uvidíte nejlépe.
Je to vlastně ruční alternativa k traktorové verzi. "Jednou jsem byl překvapen tím, jak málo výkonný traktor dokázal snadno a rychle širokým pruhem obdělávat pole ploskořezem na rozdíl od toho, jak je to pracné při orbě pluhem. Ze zvědavosti jsem si stoupl na takto obhospodařené pole: bylo pružné. Toto bych si přál na své zahrádce," radoval se.
Způsob obdělání pole bez obracení půdy samozřejmě není nový, vždyť v některých zemích se tak hospodaří dodnes.
Tento alternativní způsob hospodaření u nás propaguje Petr Chelčický Hradil z Klubu organického zemědělství, který ploskořez sám používá k hospodaření a tvrdí, že je práce s ním snadnější než s klasickým zahradnickým náčiním.
"Chceme, aby se k půdě přistupovalo s opatrnou moudrostí a abychom ji jednou předali svým dětem v dobrém stavu," popisuje důvody, proč ho vztah mezi půdou a člověkem tak zajímá. "Nemůžete tak obdělávat hektarové lány, ale pro zahrádkáře je to požehnání. Podle našich referencí lidé po vyzkoušení ploskořezu odkládají veškerou mechanizaci. A třeba herec Jaroslav Dušek je jím tak nadšený, že nám dělá propagaci, kudy chodí," rozpaluje se Hradil.
O ploskořezu se diskutuje i na internetu. Pro klasické zahrádkáře je to přece jen dost netradiční metoda. Většinou má pozitivní reference a lidé si práci s ním pochvalují. Většinou se k němu dostali náhodou, obdrželi ho například jako dárek.
Ne všichni ho používají tak, jak zamýšlel jeho tvůrce, tedy jako jediný nástroj pro obdělávání půdy. Jsou i lidé, kteří kombinují klasický způsob obdělávání pomocí mechanizace a ploskořez pak během sezony používají jako jediný nástroj na běžnou údržbu, jako je provzdušňování a kypření půdy, odplevelování. Tím, že je na dlouhé násadě, odpadá klečení v záhoně.
"My máme příliš velký pozemek na to, abychom to zvládli bez mechanizace, ale během jara a léta se nám za ty čtyři stovky vyplatí k drobné ruční práci," říká Pavel Bičák ze Zahradního dvora Straky.
Ploskořez se prodává v několika velikostech určených pro různé druhy půdy a způsoby práce v záhoně. V základní sadě jsou dvě velikosti, zvlášť se dokupuje verze Silák určená na hrubé práce.

Autor: Marek Burza