středa 12. června 2013

Novoty pro ploty

Plot jedlý ba chutný
Zdá se to jako nedůležitá součást budování rodinného hnízda, zahrady či jiné části pozemku, kterou potřebujete vytyčit a označit tak, aby každému bylo jasné, že tady je Pepovo, ale můžete mít jenom plot a naproti tomu můžete mít  p l o t . V současné době vyžadujeme od plotu plnění vícero funkcí. Nejen vymezující a ochrannou, ale také okrasnou, snadno udržovatelnou a z vnějšku omezující co do hlediska viditelnosti, hlučnosti a prašnosti. Pokud jde o mě samotného, tak upřednostňuji další vlastnosti, které by plot mohl plnit. A sice jedlost a výnosnost (ne za každou cenu). Z toho jednoznačně vyplývá, že nebudu řešit plot zděný, kamenný, plechový, dřevěný či jakýkoliv stavebně a finančně náročný. Z hlediska stavebního půjde pouze o vyměření a zabetonování pár sloupků a natažení pletiva. Toť vše. Pak přijdou na řadu keře, či stromy v keřovité formě. A zde nastává bod zvratu. Zlomový okamžik, který rozhodne.

Protože jedna část pozemku sousedí s poměrně rušnou silnicí 1. třídy, je protihluková a protiprašná zábrana priorita číslo jedna. Původně jsem zvažoval túje, jenomže vedle nesporných výhod (stálezelené, neopadavé, kompaktní) mají i své nevýhody, jako je vysoká odrazivost zvuků, nutnost zachování monokultury a zejména okyselování půdy, což je pro ekozahradníka, jímž se snažím být, téměř nepřekonatelná překážka. Díky čtenářce Jitce, která mi poslala velmi zajímavý odkaz, jsem zjistil, že pokud jde o prašnost, existují mnohem účinnější keře než pouze túje. Jejich nevýhoda je to, že jsou opadavé.

To je další komplikace, která v zimě minimalizuje protiprašnost a protihlučnost takového plotu na minimum. S tímto nedostatkem si ale dokáže poradit habr, který je dobře tvarovatelný, technicky odladěným střihem se dá zvýšit jeho neprostupnost a zejména jeho listy opadávají až když začnou růst listy nové. Tudíž vhodnou kombinací habru, protiprašných/hlukových a okrasných keřů dokážeme vytvořit plot, který celoročně bude splňovat požadavky na protihlučnost, protiprašnost, bude okrasný a nebude měnit ph půdy. Nároky na plodivost a výnosnost hodlám uplatňovat u plotu, který nesousedí s vytíženou komunikací. K habru tedy přidám čimišník, dřišťál obecný, šeřík obecný, hlošina úzkolistá, škumpa orobincová, komule davidova (komule je jídelnou pro motýly a kopřiva porodnicí - tudíž pokud se chcete kochat křehkou krásou motýlí, tak komule&kopřivy.)

Plot nejedlý, protiprašný, protihlukový
Jedlý plot by tedy měl být jedlý a krásný. Proto mám v plánu sázet keře střídavě ve dvou řadách. Ve vnější řadě směrem ven, keře spíše krásné a ne nutně jedlé, pokud možno většího vzrůstu a husté. V řadě do zahrady poté můžu volit rukou volnější a to hlavě keře jedlé a chutné. Nevadí, že keře prorostou, že na některé plody nedosáhnu, někdo je otrhá z druhé strany nebo je proberou zahradní živočichové. Naopak. Takový jedlý a chutný plot může přilákat živočichy druhotně likvidující „škůdce“ v zahradě a vzbudit v sousedech touhu vlastnit podobné vysoce užitkové keře, ne nutně ve formě plotu. Plot tak bude plnit i funkci krajinotvornou a zejména vzdělávací.

Ne všude jsou však ty nejvhodnější podmínky a tak je potřeba volit keře podle jejich preferencí. Stín vs. slunce. Vlhko vs. sucho atp. Podle místních specifik budu z jedlých rostlin do plotu volit Zimolez kamčatský, růži šípkovou, rakytník řešetlákový, lísku obecnou, muchovník oválný, hloh, dřín obecný, aronii, kustovnici čínskou či mišpuli.
Pokud to jde, snažím se volit rostliny původní či historické i když se nebráním ani jisté soběstačné exotice či odvážným experimentům. Množící se zatújované a zakůrované „okrasné“ zahrady nejsou vůbec žádným přínosem pro lokální biodiverzitu či člověka samotného. Je jen otázka času, kdy si více zahrádkářů uvědomí, že zavařená túje v sladkokyselém nálevu či čaj z kůrového mulče nejsou lahůdkami, které by běžný člověk chtěl zařadit do svého jídelníčku.

V rámci zachování sousedských vztahů na únosné úrovni je také dobré počítat s dostatečnou vzdáleností vzrostlých keřů od plotu. Proto budu volit takovou vzdálenost, aby šlo vždy mezi keřem a plotem projít, čouhající větve prostříhat, plody očesat. Je to vhodné i v případě, kdy se soused rozhodne svůj plot natřít či dokonce vyměnit. Ušetříme si tak spoustu komplikací ve formě totálního průklestu, fyzického průplesku či soudního průtahu i za cenu zmenšení vlastního pozemku. Jedná se o pás cca 1,5 -2 m široký pro vegetaci + 40 cm pěšinka podél plotu. S tím je potřeba počítat již v době výsadby a bude poměrně bolestivé sázet keře 140cm od plotu. Jistě se také najdou nějací hluční posměváčci či ironičtí vševědové, kteří vše patřičně okomentují ale ušetřené nervy za to stojí. V mém případě tato protikonfliktní úprava platí pouze pro dvě strany pozemku.

Samozřejmě budu velmi rád za vaše připomínky, znalosti a rozšíření mého pilotního plotního plánu, protože jistě ještě spousta dalších informací moji hlavu neomyla. Předem za ně děkuji.

Lencher Falprea

3 komentáře:

  1. Já budu v mém bukovém živém plotu ještě experimentovat s pěstováním mědvědího česneku a nějakým tím hříbkem, takže takto bude i z nejedlého živého plotu tak trochu jedlý. (Možná.)

    U lísek počítejte s odlišnými odrůdami, aby dobře plodily. Nejlépe se hodí jako obrana proti větru.

    Co se týká komule, tu jsem původně chtěla také pěstovat, ale pak jsem ji viděla naživo a vlastně to ani tak pořádně není keř, ale vypadá spíše jako "obrovská travina". To jen píšu pro jistotu, mě to z různých článků nijak nevyplývalo.

    Aronie prý potřebuje hodně světla, jinak málo plodí.

    Šípková růže se dá doplnit i růží svraskalou nebo rovnou dužnolistou, která má větší šípky a tedy větší výnos.

    A pokud chcete experimentovat, lze zkusit i moruši. Minimálně jsem o tom našla zmínku ve staré knize z roku 1869, prý se takto dá pěstovat (http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=2647044&mcp=&author=&s=djvu&p_ind=15&x=0&y=0). By´t cílem knihy bylo pěstování pro listy, ne pro plody. Já budu zkoušet takto pěstovat dva "keře", ale až za rok, mám vyhlédnutou moruši Trnavskou, o které prodejce píše, že snad roste zakrsle (viz http://prodejstromku.cz/produkt/moruse-trnavska/ snad nevadí, že sem dávám odkaz na prodejce).

    OdpovědětVymazat
  2. My také přemýšlíme, že bychom si kolem zahrady vysázeli nějaký živý plot, ale ještě nevíme jaký. Klasické thuje se mi nelíbí, tak vůbec nevíme co. Zatím tak máme kolem zahrady natažené jen pletivo. Alespoň že vjezdovou bránu už máme hotovou. Ještě na ni zbývalo namontovat dálkové otevírání vrat , ale k tomu už jsem manžela konečně také donutila :-) .

    OdpovědětVymazat