Tak. Dlouho jsem nepsal. Budoucí Snězles byl
vydán napospas univerzu bez mých zásahů. Pozemek zpustnul. Pokryl jej bodlák,
pýr a jiné pionýrské rostliny (update - už to není pravda). Nicméně inspirace
přišla s otázkou terénních úprav. Protože je pozemek mírně svažitý, měl
jsem potřebu zvýšit jeho užitnou plochu na maximum a přitom neohrozit souseda
na jedné straně a ulici na druhé straně navezením metrové stěny z hlíny či
jejím případným sesuvem. Proto jsem se rozhodl pro terasu. Takový zub ve svahu,
kde prostřední část (cca 4-5m široká) bude vodorovná, dále pak se svažující ke
stranám pozemku na původní úroveň. Bokorysně: Vrchovina – kolmá stěna – nížina.
Vrchovina = užitná plocha (záhony, hrací
část, odpočinková část atp.)
Nížina = sad, prales
Při zvažování způsobu výstavby zdi, která by
zkulturnila povislý svah, jsem prošel téměř všechny stavební systémy, které
více či méně vyhovovaly mým potřebám. Nejschopnější možností se mi jevily
gabiony (uvězněné kameny), které jsou přírodní a řekněme nenásilnou (ve
srovnání s cihlovou, či nedej bože betonovou zdí se základy) volbou ale
poměrně finančně náročnou.
Jednou večer, těsně před usnutím na mě
promluvilo mé nitro a někde kolem srdce mi zašeptalo „Superadobe“. Pojem o
tomto systému jsem nějaký měl, díky Jaroslavu Duškovi a jeho Rotundě a proto
jsem se o něj začal zajímat podrobněji. Nenašel jsem ale všechny potřebné
informace takzvaně pod jednou střechou a tak jsem se rozhodl, že co nejvíc
dostupných zdrojů sjednotím v tomto článku. Navíc informací v češtině
je poskrovnu a tak každý další poznatek, či inspirace se počítá.
Stavět tímto systémem dům, ve kterém bych
ubytoval svoji rodinu, by bylo velmi odvážné. Moje manželka by vám to
vysvětlila. Ale opěrnou zeď? To je jiná? Člověk hodně ušetří, zpracuje hlínu
z výkopu a hlavně to zvládne sám či s kamarádem. Taková zeď se dá
postavit i v rámci několikadenního happeningu. Když je připravený
(odkopaný) terén.
Obraťme se tedy na fakta. Co je to vlastně to
Superadobe. Jde o systém výstavby s využitím materiálu získaného na daném
místě. Směs z hlíny, vody a cementu (vlhká tak akorát), se cpe do
nekonečného (možno i do jednotlivých) polyetylenového pytle. Naplněný pytel se
zhutňuje tloukem (ruční je lepší). Pytle se horizontálně kladou vedle sebe,
nijak se navzájem se nespojují, prostě se na konci zaváže a pokračuje se
dalším. Vertikálně se pytle spojují ostnatým drátem, aby po sobě
neklouzaly.
Informace v CZ resp. SK a fotky :
superadobe.cz - aktuálně mi google tyto
stránky vrací jako potenciální hrozbu ohrožující můj počítač, tak doufám, že se
vše brzy vyřeší.
Nutno dodat, že techniku výstavby budu
studovat a popisovat pro potřeby výstavby opěrné zdi, ne domu, kde jsou
technické nároky o něco vyšší. Nejsem specialista na Superadobe. Postupně se
učím, shromažďuji zdroje a zaznamenávám své vědění. Nejdříve teorii, poté foto z průběhu. Pokud
budete mít tedy nějaký nápad, připomínku, domněnku tak sem s ní. Rád se
přiučím a kritiku se budu snažit brát konstruktivně…
Videa multilinguální:
https://www.youtube.com/watch?v=bnWw_PrJB48 -
základ pro všechny stavitele. V ANJ ale srozumitelný a hlavně názorný
Plánovanou zeď bude tvořit oblouk vykousnutý
do svahu a svažující se ke stranám pozemku. Pikantní na této stěně je navíc to,
že v jejím nejvyšším a nejzazším bodě, chci vybudovat výklenek na uchování
vypěstovaných potravin, který jsem odkoukal u Seppa Holzera. Výklenek bude
uzavíratelný, odvětraný, a protože bude ve svahu, tak půjde o jakýsi sklep. Resp.
zemní vestavěnou skříň.
Teď tedy k materiálu a nástrojům.
Hlína – na pozemku
Cement – standard
Voda – standard
Nekonečný pytel – www.juta.cz, ve standardní
nabídce jej nemají, ale jsou schopni dodat nekonečný pytel na zakázku
Ostnatý drát – např. zde http://www.e-pletivo.cz/inshop/ostnate-draty/ostnate-draty-zn-a-pvc/[id-21100]-ostnaty-drat-zinkovany-100m-navin.html
Míchací zařízení – buď klasická míchačka,
vana, troky, směs lze také míchat přehazováním na zemi
Lopata, rýč – nabírání, házení, hloubení,
mísení
Vědro, kbelík – na nabírání a sypání směsi do
pytle
Tlouk – na zhutňování směsi v pytlech.
Doporučuje se používat ruční nástroje než nějaké stroje. Měly by být prý
efektivnější.
Hydroizolace – pravděpodobně standardní
nopová fólie + drenážní trubka u paty zdi
Pokud jde o typ půdy tak stále váhám, zda je
vlastně potřeba mísit jílovitou půdu s cementem. Některé zdroje uvádí, že
s cementem se mísí pouze sypká, písečná zemina a dostatečně jílovitá zem
po vyschnutí ztvrdne na kámen. Zkusím pohledat zdroje, s konečným řešením
vás samozřejmě seznámím, a uvidíme. Ve finále, jde pouze o opěrnou zeď ve
svažitém terénu, a tudíž by případné zhroucení neznamenalo katastrofu
ohrožující lidské životy. Podstatné je,
aby při mísení s vodou vznikla hmota, která konzistencí připomíná koňskou
koblihu (ne kravský koláč). Při zmáčknutí v dlani musí vytvořit pevnou,
jednolitou zhruba kouli. Takže je nejspíš rozhodnuto. Oplývám zeminou
dostatečně jílovitou, takže to risknu bez cementu. Budu mísit pouze hlínu
s vodou. Při stavbě domu se také přimíchává nasekaná sláma ale to je
z důvodu lepší izolace, což není náš případ.
Základy vyhloubím max. na tři vrstvy pytlů.
Ještě toto téma nastuduji podrobněji a vrátím se k němu.
Co říct k izolaci od okolní zeminy.
Pokud bych míchal směs s cementem, vůbec bych toto neřešil, ale pokud má
být jíl tvrdý jako kámen, tak musí být suchý. Tudíž je izolace jasná a
přikládám standardní nopovou izolaci do seznamu použitých materiálů.
Vracím se k rozpracovanému článku po delší
odmlce. I když jsem si byl předtím jistý tím, že opěrnou superadobe stěnu budu
izolovat, tak teď si tak jistý nejsem. Naopak. Bylo by dokonalé, kdyby se časem
stěna stala nedělitelnou součástí svahu. Kdyby splynula. Pytle se časem
rozpadnou, je možné, že zeď taky. Nejsem příznivcem technicistních řešení a
raději uvítám přírodní proces přirozené změny, než že si vydupu status quo made
by human… Takže experimentu budiž učiněno zadost. Dokonce přemýšlím, že se
obejdu i bez cementu. Když experiment, tak se vším všudy. Konečné rozhodnutí
stejně padne až pár dní předtím, než se začnou plnit pytle.
Ty, kdo ses prokousal až sem, pojmi jako
zaslouženou odměnu informaci o dalším využití systému superadobe
v zahradě. Dlouho jsem přemýšlel o vyvýšených záhonech a stále jsem nebyl
přesvědčený technologií výstavby. Různé deskové, proutěné, plechové verze mi
nepřišly jako nejvhodnější řešení a takový záhon se mi jevil jako velmi
nepřirozený. Ale takové superadobe. Hlína k hlíně… Zvýšený superadobe
záhon bude mnohem lépe držet vlhkost, zemina nebude protékat škvírami bednění
při silnějších deštích, bednění nebude hnít, či rezivět. Zděný, či betonový
záhon už je vyšší dívčí a nevím, zda bych chtěl investovat tolik peněz do takového řešení. A navíc se takové řešení
do přírodní zahrady moc nehodí. Pomocí superadobe lze použít jakýkoliv tvar.
Jak pravoúhlý tak klíčovou dírku. Je to perfektní systém. Dovolím se říct, že
superadobe se hodí víc na zvýšené záhony než na bydlení… Ale na bydlení se hodí
samozřejmě také a to velmi. Jsem
zvědavý, kde se takový záhon objeví jako první. Ve Snězlesu? Nebo u tebe na
zahradě? Jestli ano, tak dej vědět…
To je pro začátek asi tak vše. Pokud bych
čekal na další nápady a inspirace tak článek nedokončím nikdy. Doufám, že jsem
alespoň nepatrně přispěl k rozšíření povědomí o stavebním systému, který
lze využít na spoustu způsobů a na spoustě míst a to i v případech, kdy
chybí peníze ale ne nadšení.
MR
