Vrah je zahradník

Ne, nikdy jsem si nedělal příliš romantické iluze. Nikdy jsem si nemyslel, že čeští zahradníci čtou stejné články jako já. Nedělal jsem si plané naděje, že každý, kdo má zahradu, chce zároveň pěstovat svou vlastní potravu. Ale tak nějak jsem předpokládal, že zahradníci mají k přírodě blízko. Proto dělají, co dělají. Zřejmě jsem se ale stal obětí celkového dojmu z jednostranně zaměřených permakulturních, přírodomilovných článků.

Realita, jíž jsem byl svědkem, mě ale tvrdě přišpendlila na mantinel omezeného a nepružného vnímání zahradnické reality. Dva dny jsem rozdýchával zkušenost, která mi otevřela oči. Nešokovala mě ani tak zkušenost sama, nýbrž následné uvědomění, jak to vlastně funguje. Jak je současná zahradnická obec komerční, bez absolutního zájmu o dlouhodobou udržitelnost, o přírodu samotnou, o živočichy v přírodě přítomné apod. Ale rovnou k věci. Srdce si vyliju později, ať víte, o čem je řeč.

Snězles pozemek(ne blog) je momentálně ve fázi probouzející se pouště. Bagr srovnal svah do dvou teras o rozloze cca 1500m2. Půda je promíchaná ornice s červenicí, bohužel částečně uježděná multikárou se štěrkem. Aktuálně se objevují první pionýrské byliny/rostliny jako smetánka, svlačec, bodláky, pýr, přeslička apod. Protože je půda obnažená a uježděná, chtěl jsem ji původně zpracovat rotavátorem a poté vyset kvetoucí louku. Poptal jsem několik zahradnictví z nichž jeden pán (zahradník) se uvolil k osobní návštěvě. Ihned po příjezdu prohlásil: „Tak tady to nejdřív musíme ošetřit Roundupem.“ Rezolutně jsem to odmítl s tím, že mně v trávě pampelišky nevadí, a nechápu, proč by měly.  A že celoplošné postříkání Roundupem promění už tak vystresovanou půdu na totální mrtvou poušť. Načež pán odvětil, že nemusím mít strach, že v současné době disponují nějakým bio Roundupem, který je vlastně v pořádku. Úplně mi došla slovní zásoba a pocítil jsem potřebu zhluboka dýchat. Naše jednání tím skončilo a mluvil už jenom pán ale také zajímavě. Nabídl mi např. trávník na klíč za kč 35,-- za m2, což v mém případě by znamenalo cca 50.000,- za angličana jako ve Wimbledonu.

Pán odjel bez zakázky a já si s hrůzou uvědomil, že jsem se právě setkal se zástupcem velmi zvrhlého odvětví, které se naoko jeví jako ekologické avšak je pouze ekonomické. A není se všemu divit, protože aktuální poptávka je daná. Většina vlastníků pozemků kolem nemovitosti chce okrasnou, bezpracnou zahradu s nějakým tím trávníkem na pořádnou grilovačku, bazén a lehátko. Když ale budeme trochu přemýšlet, tak i taková potravinová zahrada může být okrasná a pracná pouze při zakládání. Trávu budeme sekat tam i tam. Hnojit musíme i naši smaragdovou poušť avšak v případě přírodní zahrady nemusíme pro hnojivo do obchodu. Stačí si zajít ke kompostu nebo ke kbelíku se zkvašenými kopřivami.

Kde se ale vzal ten pokřivený vzor typu anglo-amerického. Kosodřeviny, vřesy, jehličnany a onen smaragdový, nízce střižený anglický trávník, který se hodí do odlišného podnebí, než je to naše, to tedy netuším. Ty, kdo víš, napiš. A kde není trávník, tam musí být mulč z kůry, dřevěné štěpky nebo štěrku. V trávníku se nesmí vyskytovat žádný plevel typu smetánka, sedmikráska, jetel nebo nedejbože mech. Trávník musí být bezpohlavní.

Nemyslím si, že by všichni současní  a budoucí vlastníci anglo-amerických zahrad byli nějací zvrhlíci nebo ignoranti. Spíše prstem mířím na zahradníky, kteří taková zvěrstva budují. Neznám jejich argumenty ale tuším, že ten hlavní bude, že to lidi takto chtějí. Jenomže v tom je právě kámen úrazu. Nepřemýšlíme, nevciťujeme se, nehloubáme, nebádáme, nejsme přítomní – pouze konzumujeme. Tím se dostáváme k jádru naší společnosti, kde hlavní motivací pro většinu činností jsou peníze. Ano, pokud pracuji proto, abych vydělal peníze, tak udělám, co zákazník chce a ještě mu natluču do hlavy pár klínů, abych na tom vydělal co nejvíc (viz. roundup výše).

Nezajímá mě dopad na lokální ekosystém, nezajímá mě, že se vaše děti po hře na trávníku osypou, je mi jedno, že pod luxusním kobercem leží mrtvá zem bez života. Trávníček neroste? Kupte si hnojivo, za týden bude v akci. Roste vám v trávníku něco jiného než trávník? Bio Roundup – je přátelský k přírodě…

Víte, když to tady tak popisuji, tak je mi z toho docela zle. Realita je zvrácená a zahradníci by měli zastupovat a hájit přírodu. Měli by vzdělávat a ne jenom vydělávat. Po nás potopa. A poušť.

V současnosti jsou naše zahrady pouze zahrazenými místy, kde je to naše.. Ze zahradnictví se stal byznys a myslím, že trend bude ještě posilovat, neboť touha člověka po návratu k přírodě je čím dál silnější. Vnímám, že lidé podvědomě tíhnou k přírodě více než před deseti dvaceti lety. Avšak nedají na svoje vnitřní pocity. Podívají se k sousedovi přes plot, krásná upravená zahrada se jim líbí. Pravidelné hučení sekaček patří ke koloritu našeho návratu k přírodě. A tak se rozhodnou pro to samé. Zahradník vyhoví.

Mám vizi. Vlastní zkušenosti mě naučily, že nejlepším způsobem jak nepřímo ovlivnit své okolí, je jít příkladem. A tak má vize spočívá v založení bujné zahrady plné jedlých keřů a stromu, kde trávník prorůstají kopce mateřídoušky a sedmikrásky se perou o místo s pampeliškami. Mým cílem je zahrada, o kterou se nebudu muset starat, když nebudu chtít, ale já vím, že budu. Zahrada, kde od června do prvních mrazů bude co konzumovat. Zahrada, která dá více jídla, než bude naše rodina schopná zkonzumovat. Zahrada, kde plot bude plnit nejen funkci ochrannou či vymezující, nýbrž i funkci potravinotvornou a okulibou.

A vím, že to je cesta, která nabídne alternativu k současné módě zelených pouští a zelených zdí. Jsem přesvědčen, že si poté majitelé okolních zahrad uvědomí, co vlastně od zahrady chtějí. Touto cestou jedna zahrada (jeden člověk) dokáže změnit mikroklima a biodiverzitu v celé oblasti čítající hektary. Netřeba bojovat, netřeba přesvědčovat a dávat své názory všanc. Stačí měnit myšlenky na činy. Stačí tvořit.

MéR